česká vlajka.online
česká vlajka.online
Úvod
V roce 2020 oslavila československá vlajka sto let své existence. V průběhu času se objevila snad všude. Navštívila všechny kontinenty, byla na nejvyšší hoře světa, na dně moře a dokonce cestovala i na Měsíc. Po roce 1993 se stala vlajkou České republiky. Její podobu může znát kdokoliv a proto je důležité aby se vlajka prezentovala tak, jak má. Správně vyvěšená, se spravným pořadím barev, v přesném poměru stran…
Všechna pravidla jsou sice sepsána v zákoně, ale chybí ucelená a přehledná prezentace, která by problematiku vlajky České republiky rozebírala komplexně. A přesně to je náš cíl. Jednoduchý a srozumitelný nástroj, který vám umožní vlajku České republiky dobře poznat a správně používat.
O vlajce České republiky
Historie
V první polovině 19. století se v Čechách všeobecně rozšířily bíločervené zemské prapory a vlajky. Horní pruh byl bílý, dolní červený. Ty byly odvozeny z erbu českého království, tedy stříbrného lva na červeném poli. Časem tyto vlajky a prapory vnímali lidé obecně jako český národní symbol. Jenže tento motiv se podobal vlajce polské i rakouské a to činilo problémy hlavně při označování státního majetku a svrchovanosti na hranicích barevnými pruhy. Bylo proto potřeba přijmout novou vlajku.
Řešení přineslo připojení třetí barvy – modré, která měla mimo jiné významné místo ve znaku Moravy, Slovenska. Modrá spolu s tradiční dvojicí bílé a červené vytvářela takzvanou slovanskou trikoloru. Stejné barvy charakterizovaly i vlajky nejdůležitějších spojenců – Francie, Velké Británie, USA a Ruska.
Řešení přineslo připojení třetí barvy – modré, která měla mimo jiné významné místo ve znaku Moravy, Slovenska. Modrá spolu s tradiční dvojicí bílé a červené vytvářela takzvanou slovanskou trikoloru. Stejné barvy charakterizovaly i vlajky nejdůležitějších spojenců – Francie, Velké Británie, USA a Ruska.
Na povrch vyvstala otázka, jak modrou barvu začlenit k bílé a červené. Nejlepší řešení navrhl archivář tehdejšího ministerstva vnitra Jaroslav Kursa, jehož koníčkem byla heraldika. Byl předložen návrh vlajky s modrým žerďovým klínem, který nebyl v tehdejší době úplně běžný a komise byla ke klínu nedůvěřivá a měla ho za něco neobvyklého. Ale právě modrý klín zaujal námořního inženýra Antonína Valšíka, který zasedal v komisi pro výběr nových státních symbolů. Valšík sloužil v Číně, kde si ověřil že trojúhelníkové vlajky jsou praktické a podporují efekt vlání. Dokázal přesvědčit ostatní členy komise. Spolu s ním komisi tvořili také zástupci ministerstev, politici i odborná veřejnost.
Modrý klín původně sahal do jedné třetiny délky dosavadní bíločervené vlajky, ale po mnoha debatách byl nakonec především z estetických důvodů prodloužen do její poloviny. V této podobě byla vlajka v poměru 2:3 schválena 30. března 1920 a jako státní symbol České republiky platí v nezměněné podobě dodnes.
Modrý klín původně sahal do jedné třetiny délky dosavadní bíločervené vlajky, ale po mnoha debatách byl nakonec především z estetických důvodů prodloužen do její poloviny. V této podobě byla vlajka v poměru 2:3 schválena 30. března 1920 a jako státní symbol České republiky platí v nezměněné podobě dodnes.
Vzhled
Barevnost
Barevnost vlajky České republiky pracuje s historickou kontinuitou a její podoba vychází z heraldické tradice. Zákon, ani žádný prováděcí právní předpis, blíže nespecifikuje barevnost české státní symboliky, např. přes barevný systém CMYK nebo PANTONE. Taková úprava je záměrná, neboť jmenované barevné systémy jsou sice obecně uznávané, nejsou však právně závazné. Obecně platí, že barvy vymezené v zákoně o státních symbolech by měly být syté.
Poměr stran
Naše vlajka má obdélníkový tvar
s poměrem stran 2:3.
Barevnost vlajky České republiky pracuje s historickou kontinuitou a její podoba vychází z heraldické tradice. Zákon, ani žádný prováděcí právní předpis, blíže nespecifikuje barevnost české státní symboliky, např. přes barevný systém CMYK nebo PANTONE. Taková úprava je záměrná, neboť jmenované barevné systémy jsou sice obecně uznávané, nejsou však právně závazné. Obecně platí, že barvy vymezené v zákoně o státních symbolech by měly být syté.
Poměr stran
Naše vlajka má obdélníkový tvar
s poměrem stran 2:3.
Bílý pruh
Tvoří horní polovinu vlajky. Při vodorovném věšení musí být vždy nahoře a při svislém vyvěšení vlevo.
Červený pruh
Tvoří dolní polovinu vlajky. Při vodorovném věšení musí být umístěn dole a při svislém vyvěšení vpravo.
Tvoří horní polovinu vlajky. Při vodorovném věšení musí být vždy nahoře a při svislém vyvěšení vlevo.
Červený pruh
Tvoří dolní polovinu vlajky. Při vodorovném věšení musí být umístěn dole a při svislém vyvěšení vpravo.
Modrý klín
Sahá přesně do poloviny délky vlajky a vždy je umístěn na straně žerdi (stožáru). Opticky se to tak nezdá, právě proto, že má modrá plocha podobu klínu, který se zužuje do špičky – působí tedy kratším dojmem. Modrý klín byl na vlajku přidán v roce 1920.
Sahá přesně do poloviny délky vlajky a vždy je umístěn na straně žerdi (stožáru). Opticky se to tak nezdá, právě proto, že má modrá plocha podobu klínu, který se zužuje do špičky – působí tedy kratším dojmem. Modrý klín byl na vlajku přidán v roce 1920.
Vlajka ke stažení
*Informace o barvách
Barevnost vlajky České republiky pracuje s historickou kontinuitou a její podoba vychází z heraldické tradice. Zákon blíže nespecifikuje barevnost české státní symboliky.
Barevnost vlajky České republiky pracuje s historickou kontinuitou a její podoba vychází z heraldické tradice. Zákon blíže nespecifikuje barevnost české státní symboliky.
Obecně platí, že barvy vymezené v zákoně o státních symbolech by měly být syté. Námi navržené barvy jsou pouze příkladem jakou může mít vlajka podobu.
Pravidla užití vlajky
*
Vyvěšování vlajek
a praporů
Vodorovně
Pokud vlaje vlajka na stožáru, vždy se na ní díváme zpředu tak, že stožár stojí vlevo a vlajka vlaje doprava. Modrý klín je u stožáru, a červený pruh je dole.
Pokud vlaje vlajka na stožáru, vždy se na ní díváme zpředu tak, že stožár stojí vlevo a vlajka vlaje doprava. Modrý klín je u stožáru, a červený pruh je dole.
Svisle
Vlajku vyvěsíme tak, že modrý klín je nahoře a červený pruh je vpravo.
Vlajku vyvěsíme tak, že modrý klín je nahoře a červený pruh je vpravo.
Hierarchie vyvěšování – lichý počet
Při společném vyvěšování lichého počtu vlajek je nejčestnější místo vždy uprostřed. V případě česko–rakouského setkání v Brně budou vlajky, doplněné o vlajku EU, správně vyvěšeny takto.
![]()
Při společném vyvěšování lichého počtu vlajek je nejčestnější místo vždy uprostřed. V případě česko–rakouského setkání v Brně budou vlajky, doplněné o vlajku EU, správně vyvěšeny takto.
Hierarchie vyvěšování – sudý počet
Při společném vyvěšování sudého počtu vlajek je nejčestnější místo vždy vlevo od středu. V případě návštěvy Francouzské delegace tak budou vlajky správně vyvěšeny takto.
![]()
Při společném vyvěšování sudého počtu vlajek je nejčestnější místo vždy vlevo od středu. V případě návštěvy Francouzské delegace tak budou vlajky správně vyvěšeny takto.
Skládání vlajky
Česká státní vlajka se skládá tak, že jej přehneme podél dlouhé strany – bílou částí na rudou. Pak vlajku přehneme podél kratší strany tak, aby bílá zůstala složená uvnitř. Má to svůj praktický význam. Bílá barva je chráněna před zašpiněním.
Česká státní vlajka se skládá tak, že jej přehneme podél dlouhé strany – bílou částí na rudou. Pak vlajku přehneme podél kratší strany tak, aby bílá zůstala složená uvnitř. Má to svůj praktický význam. Bílá barva je chráněna před zašpiněním.
Přenášení vlajky
Když se vlajka přenáší, nese se vodorovně (rovnoběžně se zemí) klínem vpřed, červeným pruhem vlevo. Drží se ve výši ramen na všech čtyřech rozích (popř. i uprostřed delších stran, záleží na její délce).
Když se vlajka přenáší, nese se vodorovně (rovnoběžně se zemí) klínem vpřed, červeným pruhem vlevo. Drží se ve výši ramen na všech čtyřech rozích (popř. i uprostřed delších stran, záleží na její délce).
Pozor!
Při manipulaci se vlajka nesmí nikdy dotknout země!
Při manipulaci se vlajka nesmí nikdy dotknout země!
Vlajka vs. prapor, korouhev a trikolóra
Vlajka
je orientovaná vodorovně a upevňuje se k vlajkové tyči či stožáru lankem tak, aby se dala spouštět a vytahovat.
Prapor
se nevytahuje ani nespouští, protože je k žerdi přichycen napevno. Prapor také nemá, na rozdíl od vlajky, pevně předepsané poměry stran. Používá se nejen ve vodorovné, ale i svislé poloze.
je orientovaná vodorovně a upevňuje se k vlajkové tyči či stožáru lankem tak, aby se dala spouštět a vytahovat.
Prapor
se nevytahuje ani nespouští, protože je k žerdi přichycen napevno. Prapor také nemá, na rozdíl od vlajky, pevně předepsané poměry stran. Používá se nejen ve vodorovné, ale i svislé poloze.
Korouhev
je typ praporu, jehož list je přichycen k ráhnu.
Trikolora
Česká trikolora má tři pruhy. Důležité je dodržet pořadí barev. První je bílá, pak červená, nakonec modrá.
je typ praporu, jehož list je přichycen k ráhnu.
Trikolora
Česká trikolora má tři pruhy. Důležité je dodržet pořadí barev. První je bílá, pak červená, nakonec modrá.
Kdy vyvěšujeme
českou vlajku
Vlajku České republiky můžeme při dodržení pravidel vyvěsit kdykoliv. Speciálně se to hodí ve státní svátky:
1. leden
Den obnovy samostatného českého státu
8. květen
Den vítězství
5. červenec
Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
1. leden
Den obnovy samostatného českého státu
8. květen
Den vítězství
5. červenec
Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
6. červenec
Den upálení mistra Jana Husa
28. září
Den české státnosti
28. říjen
Den vzniku samostatného československého státu
17. listopad
Den boje za svobodu a demokracii
Den upálení mistra Jana Husa
28. září
Den české státnosti
28. říjen
Den vzniku samostatného československého státu
17. listopad
Den boje za svobodu a demokracii
Vyjádření smutku vlajkou
Vlajka na půl žerdi
Na znamení smutku se vyvěšuje vlajka tzv. na půl žerdi. Správně se v tomto případě vlajka nejprve vytáhne až na vrchol, a pak se teprve spustí do poloviny stožáru. Jako smuteční symbol se také používá černý prapor.
Na znamení smutku se vyvěšuje vlajka tzv. na půl žerdi. Správně se v tomto případě vlajka nejprve vytáhne až na vrchol, a pak se teprve spustí do poloviny stožáru. Jako smuteční symbol se také používá černý prapor.
Zahalení rakve vlajkou
Rakev smíme zahalit státní vlajkou jen ve zcela výjimečných případech. Činí se tak jen při státních a vojenských pohřbech, ojediněle při úmrtí osob s mimořádnými celospolečenskými zásluhami.
Rakev smíme zahalit státní vlajkou jen ve zcela výjimečných případech. Činí se tak jen při státních a vojenských pohřbech, ojediněle při úmrtí osob s mimořádnými celospolečenskými zásluhami.
Zajímavosti
*
Vývoj populace, kterou v čase
zastupovala česká vlajka
Alternativní návrhy
*
Výběr vlajky
Ke konci roku 1918 vznikla takzvaná znaková komise, která pracovala na úkolu vytvořit jednoduchou a nezaměnitelnou novou státní vlajku. Byla složena ze zástupců jednotlivých ministerstev, politiků a také zástupci uměleckých kruhů. K možné podobě nových státních symbolů se však veřejně vyjadřovali i další, třeba zástupci Uměleckého sboru Památníku odboje jako František Kupka nebo Václav Špála.
Po delší diskusi se její členové shodli na principu, že státní vlajka bude obsahovat slovanské barvy (bílou, červenou a modrou), a uložili Jaroslavu Kursovi, aby namaloval návrhy vlajky obsahující tyto barvy. Jaroslav Kursa vypracoval řadu návrhů s různě širokými pruhy i s jinými heraldickými figurami včetně návrhu s modrým klínem sahajícím do jedné třetiny délky bíločervené vlajky a předložil je členům komise.
Po delší diskusi se její členové shodli na principu, že státní vlajka bude obsahovat slovanské barvy (bílou, červenou a modrou), a uložili Jaroslavu Kursovi, aby namaloval návrhy vlajky obsahující tyto barvy. Jaroslav Kursa vypracoval řadu návrhů s různě širokými pruhy i s jinými heraldickými figurami včetně návrhu s modrým klínem sahajícím do jedné třetiny délky bíločervené vlajky a předložil je členům komise.
Konzervativně založení muži trvali na dvoubarevné tradiční vlajce, ta však nebyla vhodná. Jiní chtěli navázat na husitské nebo nové legionářské tradice a snažili se do státní vlajky vkomponovat prvky jako husitský kalich, kotvu nebo českého lva. Ale právě modrý klín zaujal námořního inženýra Antonína Valšíka, který zasedal v komisi pro výběr nových státních symbolů. Valšík sloužil v Číně kde si ověřil že trojúhelníkové vlajky jsou praktické a podporují efekt “vlátí”. A dokázal přesvědčit ostatní členy komise.
Při projednávání v parlamentu však návrh s klínem narazil na odpor a někteří poslanci místo něho doporučili užít v horním rohu bíločervené vlajky vlaku amerických Slováků (pět vodorovných pruhů- červený, bílý, modrý, bílý a červený). Tento komplikovaný a esteticky nevhodný návrh však zamítla skupina umělců a navrhla prodloužit modrý klín do středu vlajky. V této podobě byla československá vlajka schválena 30. března 1920.
Při projednávání v parlamentu však návrh s klínem narazil na odpor a někteří poslanci místo něho doporučili užít v horním rohu bíločervené vlajky vlaku amerických Slováků (pět vodorovných pruhů- červený, bílý, modrý, bílý a červený). Tento komplikovaný a esteticky nevhodný návrh však zamítla skupina umělců a navrhla prodloužit modrý klín do středu vlajky. V této podobě byla československá vlajka schválena 30. března 1920.