Alternativní návrhy
*



Výběr vlajky

Ke konci roku 1918 vznikla takzvaná znaková komise, která pracovala na úkolu vytvořit jednoduchou a nezaměnitelnou novou státní vlajku. Byla složena ze zástupců jednotlivých ministerstev, politiků a také zástupci uměleckých kruhů. K možné podobě nových státních symbolů se však veřejně vyjadřovali i další, třeba zástupci Uměleckého sboru Památníku odboje jako František Kupka nebo Václav Špála.

Po delší diskusi se její členové shodli na principu, že státní vlajka bude obsahovat slovanské barvy (bílou, červenou a modrou), a uložili Jaroslavu Kursovi, aby namaloval návrhy vlajky obsahující tyto barvy. Jaroslav Kursa vypracoval řadu návrhů s různě širokými pruhy i s jinými heraldickými figurami včetně návrhu s modrým klínem sahajícím do jedné třetiny délky bíločervené vlajky a předložil je členům komise.
Konzervativně založení muži trvali na dvoubarevné tradiční vlajce, ta však nebyla vhodná. Jiní chtěli navázat na husitské nebo nové legionářské tradice a snažili se do státní vlajky vkomponovat prvky jako husitský kalich, kotvu nebo českého lva. Ale právě modrý klín zaujal námořního inženýra Antonína Valšíka, který zasedal v komisi pro výběr nových státních symbolů. Valšík sloužil v Číně kde si ověřil že trojúhelníkové vlajky jsou praktické a podporují efekt “vlátí”. A dokázal přesvědčit ostatní členy komise.

Při projednávání v parlamentu však návrh s klínem narazil na odpor a někteří poslanci místo něho doporučili užít v horním rohu bíločervené vlajky vlaku amerických Slováků (pět vodorovných pruhů- červený, bílý, modrý, bílý a červený). Tento komplikovaný a esteticky nevhodný návrh však zamítla skupina umělců a navrhla prodloužit modrý klín do středu vlajky. V této podobě byla československá vlajka schválena 30. března 1920.