Pravidla užití vlajky
*
Vyvěšování vlajek
a praporů
Vodorovně
Pokud vlaje vlajka na stožáru, vždy se na ní díváme zpředu tak, že stožár stojí vlevo a vlajka vlaje doprava. Modrý klín je u stožáru, a červený pruh je dole.
Pokud vlaje vlajka na stožáru, vždy se na ní díváme zpředu tak, že stožár stojí vlevo a vlajka vlaje doprava. Modrý klín je u stožáru, a červený pruh je dole.
Svisle
Vlajku vyvěsíme tak, že modrý klín je nahoře a červený pruh je vpravo.
Vlajku vyvěsíme tak, že modrý klín je nahoře a červený pruh je vpravo.
Hierarchie vyvěšování – lichý počet
Při společném vyvěšování lichého počtu vlajek je nejčestnější místo vždy uprostřed. V případě česko–rakouského setkání v Brně budou vlajky, doplněné o vlajku EU, správně vyvěšeny takto.
![]()
Při společném vyvěšování lichého počtu vlajek je nejčestnější místo vždy uprostřed. V případě česko–rakouského setkání v Brně budou vlajky, doplněné o vlajku EU, správně vyvěšeny takto.
Hierarchie vyvěšování – sudý počet
Při společném vyvěšování sudého počtu vlajek je nejčestnější místo vždy vlevo od středu. V případě návštěvy Francouzské delegace tak budou vlajky správně vyvěšeny takto.
![]()
Při společném vyvěšování sudého počtu vlajek je nejčestnější místo vždy vlevo od středu. V případě návštěvy Francouzské delegace tak budou vlajky správně vyvěšeny takto.
Skládání vlajky
Česká státní vlajka se skládá tak, že jej přehneme podél dlouhé strany – bílou částí na rudou. Pak vlajku přehneme podél kratší strany tak, aby bílá zůstala složená uvnitř. Má to svůj praktický význam. Bílá barva je chráněna před zašpiněním.
Česká státní vlajka se skládá tak, že jej přehneme podél dlouhé strany – bílou částí na rudou. Pak vlajku přehneme podél kratší strany tak, aby bílá zůstala složená uvnitř. Má to svůj praktický význam. Bílá barva je chráněna před zašpiněním.
Přenášení vlajky
Když se vlajka přenáší, nese se vodorovně (rovnoběžně se zemí) klínem vpřed, červeným pruhem vlevo. Drží se ve výši ramen na všech čtyřech rozích (popř. i uprostřed delších stran, záleží na její délce).
Když se vlajka přenáší, nese se vodorovně (rovnoběžně se zemí) klínem vpřed, červeným pruhem vlevo. Drží se ve výši ramen na všech čtyřech rozích (popř. i uprostřed delších stran, záleží na její délce).
Pozor!
Při manipulaci se vlajka nesmí nikdy dotknout země!
Při manipulaci se vlajka nesmí nikdy dotknout země!
Vlajka vs. prapor, korouhev a trikolóra
Vlajka
je orientovaná vodorovně a upevňuje se k vlajkové tyči či stožáru lankem tak, aby se dala spouštět a vytahovat.
Prapor
se nevytahuje ani nespouští, protože je k žerdi přichycen napevno. Prapor také nemá, na rozdíl od vlajky, pevně předepsané poměry stran. Používá se nejen ve vodorovné, ale i svislé poloze.
je orientovaná vodorovně a upevňuje se k vlajkové tyči či stožáru lankem tak, aby se dala spouštět a vytahovat.
Prapor
se nevytahuje ani nespouští, protože je k žerdi přichycen napevno. Prapor také nemá, na rozdíl od vlajky, pevně předepsané poměry stran. Používá se nejen ve vodorovné, ale i svislé poloze.
Korouhev
je typ praporu, jehož list je přichycen k ráhnu.
Trikolora
Česká trikolora má tři pruhy. Důležité je dodržet pořadí barev. První je bílá, pak červená, nakonec modrá.
je typ praporu, jehož list je přichycen k ráhnu.
Trikolora
Česká trikolora má tři pruhy. Důležité je dodržet pořadí barev. První je bílá, pak červená, nakonec modrá.
Kdy vyvěšujeme
českou vlajku
Vlajku České republiky můžeme při dodržení pravidel vyvěsit kdykoliv. Speciálně se to hodí ve státní svátky:
1. leden
Den obnovy samostatného českého státu
8. květen
Den vítězství
5. červenec
Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
1. leden
Den obnovy samostatného českého státu
8. květen
Den vítězství
5. červenec
Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
6. červenec
Den upálení mistra Jana Husa
28. září
Den české státnosti
28. říjen
Den vzniku samostatného československého státu
17. listopad
Den boje za svobodu a demokracii
Den upálení mistra Jana Husa
28. září
Den české státnosti
28. říjen
Den vzniku samostatného československého státu
17. listopad
Den boje za svobodu a demokracii
Vyjádření smutku vlajkou
Vlajka na půl žerdi
Na znamení smutku se vyvěšuje vlajka tzv. na půl žerdi. Správně se v tomto případě vlajka nejprve vytáhne až na vrchol, a pak se teprve spustí do poloviny stožáru. Jako smuteční symbol se také používá černý prapor.
Na znamení smutku se vyvěšuje vlajka tzv. na půl žerdi. Správně se v tomto případě vlajka nejprve vytáhne až na vrchol, a pak se teprve spustí do poloviny stožáru. Jako smuteční symbol se také používá černý prapor.
Zahalení rakve vlajkou
Rakev smíme zahalit státní vlajkou jen ve zcela výjimečných případech. Činí se tak jen při státních a vojenských pohřbech, ojediněle při úmrtí osob s mimořádnými celospolečenskými zásluhami.
Rakev smíme zahalit státní vlajkou jen ve zcela výjimečných případech. Činí se tak jen při státních a vojenských pohřbech, ojediněle při úmrtí osob s mimořádnými celospolečenskými zásluhami.
