O české vlajce
Historie
V první polovině 19. století se v Čechách všeobecně rozšířily bíločervené zemské prapory a vlajky. Horní pruh byl bílý, dolní červený. Ty byly odvozeny z erbu českého království, tedy stříbrného lva na červeném poli. Časem tyto vlajky a prapory vnímali lidé obecně jako český národní symbol. Jenže tento motiv se podobal vlajce polské i rakouské a to činilo problémy hlavně při označování státního majetku a svrchovanosti na hranicích barevnými pruhy. Bylo proto potřeba přijmout novou vlajku.
Řešení přineslo připojení třetí barvy – modré, která měla mimo jiné významné místo ve znaku Moravy, Slovenska. Modrá spolu s tradiční dvojicí bílé a červené vytvářela takzvanou slovanskou trikoloru. Stejné barvy charakterizovaly i vlajky nejdůležitějších spojenců – Francie, Velké Británie, USA a Ruska.
Řešení přineslo připojení třetí barvy – modré, která měla mimo jiné významné místo ve znaku Moravy, Slovenska. Modrá spolu s tradiční dvojicí bílé a červené vytvářela takzvanou slovanskou trikoloru. Stejné barvy charakterizovaly i vlajky nejdůležitějších spojenců – Francie, Velké Británie, USA a Ruska.
Na povrch vyvstala otázka, jak modrou barvu začlenit k bílé a červené. Nejlepší řešení navrhl archivář tehdejšího ministerstva vnitra Jaroslav Kursa, jehož koníčkem byla heraldika. Byl předložen návrh vlajky s modrým žerďovým klínem, který nebyl v tehdejší době úplně běžný a komise byla ke klínu nedůvěřivá a měla ho za něco neobvyklého. Ale právě modrý klín zaujal námořního inženýra Antonína Valšíka, který zasedal v komisi pro výběr nových státních symbolů. Valšík sloužil v Číně, kde si ověřil že trojúhelníkové vlajky jsou praktické a podporují efekt vlání. Dokázal přesvědčit ostatní členy komise. Spolu s ním komisi tvořili také zástupci ministerstev, politici i odborná veřejnost.
Modrý klín původně sahal do jedné třetiny délky dosavadní bíločervené vlajky, ale po mnoha debatách byl nakonec především z estetických důvodů prodloužen do její poloviny. V této podobě byla vlajka v poměru 2:3 schválena 30. března 1920 a jako státní symbol České republiky platí v nezměněné podobě dodnes.
Modrý klín původně sahal do jedné třetiny délky dosavadní bíločervené vlajky, ale po mnoha debatách byl nakonec především z estetických důvodů prodloužen do její poloviny. V této podobě byla vlajka v poměru 2:3 schválena 30. března 1920 a jako státní symbol České republiky platí v nezměněné podobě dodnes.
Vzhled
Barevnost
Barevnost české vlajky pracuje s historickou kontinuitou a její podoba vychází z heraldické tradice. Zákon, ani žádný prováděcí právní předpis, blíže nespecifikuje barevnost české státní symboliky, např. přes barevný systém CMYK nebo PANTONE. Taková úprava je záměrná, neboť jmenované barevné systémy jsou sice obecně uznávané, nejsou však právně závazné. Obecně platí, že barvy vymezené v zákoně o státních symbolech by měly být syté.
Poměr stran
Naše vlajka má obdélníkový tvar
s poměrem stran 2:3.
Barevnost české vlajky pracuje s historickou kontinuitou a její podoba vychází z heraldické tradice. Zákon, ani žádný prováděcí právní předpis, blíže nespecifikuje barevnost české státní symboliky, např. přes barevný systém CMYK nebo PANTONE. Taková úprava je záměrná, neboť jmenované barevné systémy jsou sice obecně uznávané, nejsou však právně závazné. Obecně platí, že barvy vymezené v zákoně o státních symbolech by měly být syté.
Poměr stran
Naše vlajka má obdélníkový tvar
s poměrem stran 2:3.
Bílý pruh
Tvoří horní polovinu vlajky. Při vodorovném věšení musí být vždy nahoře a při svislém vyvěšení vlevo.
Červený pruh
Tvoří dolní polovinu vlajky. Při vodorovném věšení musí být umístěn dole a při svislém vyvěšení vpravo.
Tvoří horní polovinu vlajky. Při vodorovném věšení musí být vždy nahoře a při svislém vyvěšení vlevo.
Červený pruh
Tvoří dolní polovinu vlajky. Při vodorovném věšení musí být umístěn dole a při svislém vyvěšení vpravo.
Modrý klín
Sahá přesně do poloviny délky vlajky a vždy je umístěn na straně žerdi (stožáru). Opticky se to tak nezdá, právě proto, že má modrá plocha podobu klínu, který se zužuje do špičky – působí tedy kratším dojmem. Modrý klín byl na vlajku přidán v roce 1920.
Sahá přesně do poloviny délky vlajky a vždy je umístěn na straně žerdi (stožáru). Opticky se to tak nezdá, právě proto, že má modrá plocha podobu klínu, který se zužuje do špičky – působí tedy kratším dojmem. Modrý klín byl na vlajku přidán v roce 1920.
